;

Doksy tančily fandango

Závěrečný týden 13. ročníku MHF Lípa Musica zahájila v pondělí 20. října dokská festivalová premiéra, která posluchače vzala na hudební výlet do podmanivého světa tradičního španělského tance fandango. Projekt zaštítěný Španělskou ambasádou představil klasickou podobu tohoto tance v dílech barokních a klasicistních skladatelů v podání dua českých cembalistek Petry Žďárské a Lucie Guerra Žákové a proslulé španělské tanečnice a hráčky na kastaněty Ludovicy Moscy. Perlivý večer s temperamentní hudbou a tancem v dialogu cembal a kastanět dokské publikum jednoznačně nadchnul.

Původem iberský tanec fandango provozovaný za doprovodu kytar a kastanět se krátce po svém vzniku stal velmi oblíbeným a z podoby lidové začal prorůstat mezi aristokracii a do klasických forem hudebně-dramatických i čistě hudebních. A právě tato umělá symbióza uměleckých forem je jádrem projektu Fandango, který kromě představení krokových variací tohoto tance vtahuje do posluchače do „klapavého“ světa kastanět. Nástroj, který dnes vnímáme spíše jako folklórní zajímavost, má dlouhou historii a v době, kdy se fandango otiskovalo do klasické hudby, sloužil jako významný a nezastupitelný perkusní nástroj existující v mnoha rozličných druzích.

Večer otevřela barvitá cembalová suita Jeana Henriho d’Angleberta, kterou umělkyně pojaly svým postupným příchodem jako hudební entrée a střídavě představily své hráčské i taneční umění. Následovalo představení dílny španělského skladatele působícího ve své době na královském dvoře v El Escorialu – Antonia Solera – v kontrastu s tvorbou Itala Alessandra Scarlattiho. Španělský temperament, výbušnost a exotičnost vystřídala italská měkkost, zpěvnost a galantnost, jak ve virtuózních partech instrumentů, tak v tanečním podání. Vyvrcholení večera předznamenal Solerův koncert pro dvě cembala, který dal vyniknout bohatým zvukovým možnostem nástroje. Na závěr umělkyně přichystaly italskou tečku v podobě Boccheriniho Fandanga – transkripce jeho Kvintetu pro dvě cembala.  

Duo mladých cembalistek, žákyň prof. Geidrė Lukšaitė Mrázkové, které se s úspěchem představují na domácích i zahraničních scénách, oplývá mladickou svěžestí, citem, šarmem i smyslem pro humor. Jejich intepretace je technicky jistá i výrazově bohatá a odhaluje v plné kráse svět tohoto zvonivého klávesového nástroje. Prvek autenticity do programu vnáší přítomnost renomované všestranné španělské umělkyně, která je nejen takřka virtuózní hráčkou na kastaněty, ale také zdatnou malířkou, klavíristkou a muzikoložkou. Nenápadná drobná žena snědé pleti si publikum podmaňuje díky své bezprostřední živosti a muzikalitě. Radost v hudby z této španělské umělkyně oděné do dobových šatů, která předvádí zajímavé krokové variace a svými hbitými prsty rozehrává paletu kastanět, doslova srší a je nakažlivou pro všechny přítomné. Perlivý, dramaturgicky objevný večer s temperamentní hudbou a tancem v dialogu cembal a kastanět dokské publikum zkrátka jednoznačně nadchnul. Dlouhotrvající potlesk umělkyně odměnily krátkou fandangovou ukázkou i neobvyklým čtyřručním podáním Haydnova Menuetu.