Zahájení se Štefanem Margitou aneb „Začali jsme peckami“

sobotu 20. září byl slavnostně zahájen 13. ročník MHF Lípa Musica. Zaplněný českolipský Kulturní dům Crystal byl svědkem setkání s českým operním velikánem, tenoristou Štefanem Margitou, i řadou významných osobností z řad čestných hostů. Osudovou „třináctku“ v životě Lípy Musicy načal galavečer završený ovacemi vstoje…

Po sedmi letech se do České Lípy vrátil tenorista, který jako by v Čechách stále nedocházel uznání, jež mu právem náleží. Hvězda Metropolitní opery, La Scaly a dalších předních světových scén je u nás stále vnímán spíše jako manžel své ženy – populární zpěvačky Hany Zagorové. V operním světě je však ve svém oboru pojmem. A o tom se mohlo přesvědčit i publikum slavnostního zahájení letošního ročníku festivalu.

Začněme však pěkně popořádku. Slavnostní zahájení se neobjede bez oficialit. V letošním roce se o úvodní slovo postarala starostka České Lípy Mgr. Hana Moudrá a náměstkyně hejtmana Libereckého kraje PhDr. Hana Maierová. Zástupkyně festivalového rodiště zmínila vztah města a festivalu, které Lípu Musicu „piplalo od plenek“ do dnešního věku „mladé slečny“. PhDr. Hana Maierová vyzdvihla význam festivalu v regionu Libereckého kraje a ocenila jeho význam v reprezentaci regionu doma i v zahraničí s příslibem podpory do dalších let. Slova poděkování od klíčových festivalových partnerů jsou závazkem i výzvou festivalu do budoucna, které závěrem s „pokorou, radostí i pýchou“ převzal ředitel a zakladatel festivalu Martin Prokeš.

Samotná dramaturgie večera se nenesla tak docela v duchu obligátních operních gala, která bývají přehlídkou populárních až nadužívaných „majstrštyků“, ale přivedla posluchače leckdy objevně do různých zákoutí hájemství vokální hudby. Umělecký program zahájila za mocných zvuků horen předehra k Weberově opeře Čarostřelec. Majestátně znějící romantický kus nepostrádal v podání Filharmonie Hradec Králové řízené Markem Štilcem náboj a byl důstojným preludiem slavnostního koncertu.

Ačkoli mistr Margita své úvodní vystoupení komentoval slovy „začali jsme peckami“, tak docela tomu nebylo. Poněkud symbolicky totiž na úvod zazněla díla, která jako by připomínala kořeny Lípy Musicy ve Festivalu duchovní hudby Česká Lípa. Festivalové publikum Štefan Margita poprvé oslovil jímavým, něžným kusem Panis Angelicus Césara Francka. Následovala Schubertova Ave Maria, kterou hradečtí filharmonikové pod vedením mladého nadějného dirigenta Marka Štilce pojali v niterném pizzicatovém duchu a nechali vyniknout hluboké výpovědi tenoristově, ve které Margita předvedl oslnivá pianissima.  

Jiskru a rozšafnost další části večera vtiskla Donizettiho předehra k opeře Don Pasquale, živé a veselé tóny tohoto mistra hudební invence vlily po meditativním úvodu všem zúčastněným novou, radostnou energii do žil. Odkaz Donizettiův měl být prezentován navíc i ukázkou z jeho nejúspěšnější opery – Nápoje lásky, avšak Štefan Margita se rozhodl o změnu a ozvláštnil program zařazením dvou písní Sylvie Bodorové, které skladatelka ušila Margitovi přímo na míru. Z oblasti bel canta jsme tak odskočili k soudobé kompozici silně ovlivněné lidovou tvorbou a nutno říci: byla to dobrá volba. Teskný tón obou písní i jejich lidový charakter, to jsou charakteristiky, které Margitovi vyloženě sedí.

Poslední ryze orchestrálním kusem první poloviny večera bylo kontrastní intermezzo z Bizetovy živelné Carmen. K tomu Margita přidal teatrální ukázku z Gershwinnovy opery Porgy a Bess v češtině, v níž naplno předvedl nejen rozsah, ale i sílu svého specifického hlasu, a také smysl pro humor.

Po pauze jsme zavítali nejprve ve slavnostním duchu Čajkovského polonézy z opery Eugen Oněgin do Ruska. Bohatý operní odkaz této provenience poté připomněl Margita zařazením méně známé, avšak velmi sugestivní tenorové árie Kupce s opery Sadko Nikolaje-Rimského Korsakova. Následovalo odskočení do elegantního světa vídeňských valčíků a operet, Filharmonie Hradec Králové se s chutí ujala předehry ke Straussově Netopýrovi. Intepretace nepostrádala napětí, lehkost i glanc a publikum ji odměnilo dlouhým kadencovaným potleskem. Poté jsme se ještě jednou vrátili do vod hudby ruské, ze kterých druhá polovina koncertu vyšla, a to do jedné z nejkrásnějších a právem nejpopulárnějších oper, které Petr Iljič Čajkovskij zkomponoval – k Evženu Oněginovi. Toto intimní drama vrcholí soubojem Lenského a Oněgina, kterému předchází dojemná zpověď zlomeného Lenského očekávajícího svou smrt. Margita nezklamal.

Galakoncert vyvrcholil italskou veristickou tečkou, jíž vytvořila populární mezihra z Mascagniho opery Sedlák kavalír spolu s kouzelnou lamentací Federica z Cielovy opery Arlézanka, podle slov Štefana Margity „nejkrásnější tenorová árie“.  

Uhlazený elegán Štefan Margita nabídl na úvod Lípy Musicy různé polohy svého vokálního umění, operní i písňové, niterně hloubavé i komicky uvolněné. Ve všech ukázal, že jeho lyrický tenor má při svých závratných výškách nejen neuvěřitelnou sílu, ale i propracovanou kultivovanost a dynamiku neobyčejného rozsahu. Jeho umění je bezpochyby chloubou české (nebo lépe československé) operní školy a jednou z mála ukázek její kvality, které jsou dnes uplatnitelné na celosvětové úrovni. Zůstává tedy otázkou, zda jeho aktuální turné s Dagmar Peckovou s názvem „Začínáme končit“ není poněkud předčasné… Filharmonie Hradec Králové pod vedením mladého ambiciózního dirigenta Marka Štilce byla velice příjemným překvapením, neboť ve svých doprovodných i sólových partech předvedla kvalitní vyrovnaný výkon, který si nezadá se špičkou českých symfonických orchestrů a který si záhy získal srdce festivalového publika.

Úvod 13. ročníku Lípy Musicy se jedním slovem zdařil. Umělci si vysloužili dlouhý potlesk včetně ovací vstoje, který odměnili přídavkem v podobě předznamenání letošního dramaturgického leitmotivu – uvedením tklivé Dvořákovy písně Když mě stará matka, jež předjala letošní oslavy Roku české hudby v podání Lípy Musicy.